Ahoj, dnes Vám povíme, jak jsme se potkali u Kolína. Už když jsme se narodili, počítal táta, jak to bude s dalšími štafetovými akcemi Roháčů. Při psledním Přeběhu jsme ještě byli u maminky v bříšku, i když jsme si už zahráli ve filmu z této akce. A v době Přechodu republiky 2016 nám byl ještě rok a něco. Na celou trasu některé skupiny jsme si tedy netroufali.

Opárenský mlýn se objevil v pořadu České televize Toulavá kamera.Můžeme si osvěžit informace, které o mlýnu již víme, nebo se dovědět třeba něco dalšího. A to vše se dozvíme přímo od pramene. Tedy od těch, kteří mají klíčovou zásluhu na opravě této stavební památky - Heleny a Kamila Podroužkových.

Letní expedice 2016 je nyní už úspěšně za námi.
A když tak přemýšlím, co o ní napsat, kolotoč myšlenek vede k všeobecným úvahám. Asi by se slušelo zhodnotit, jak to na Expedici vypadalo. Popsat hsitorky, které tam účastníci zažili. Oživit titulní stránku žárem slunce nebo na ní spustit virtuální déšť. Možná, že nové monitory už to budou umět - pustíte videozáznam bouřky, počítač vás pokropí vodou a dá vám jako bonus elektrickou ránu.

Škola končí, prázdniny již volají a my máme poslední měsíc dohnat, co jsme zameškali, ať je to škola, nebo nějaká akce s námi.
Naštěstí připravujeme na červen akce dvě.
První bude jednodenní výlet do okolí Kladna v sobotu 18. června. Je možnost vyrazit společně se svými dětmi a dozvědět se více o nás, vyzkoušet si i kousek naší činnosti, kterou si určitě během dne procvičíme.

V sobotu 23.4.2016 přicházela do Divadelního klubu řada návštěvníků.
Nekonala se zde žádná kulturní akce. Šlo o setkání bývalých, současných a budoucích členů Turistického oddílu mládeže Roháči.

Celkem se nás sešlo 120. A datum nebylo vybráno zcela náhodně. Oddíl totiž slaví v těchto dnech 30 let své činnosti.

Ahoj, někteří nás možná ještě neznáte. Jmenujeme se Péťa a Vojta. Táta nás naučil psát na počítači, a tak Vám můžeme přiblížit báječný víkend, který jsme s Vámi prožili.
V pátek nás táta dal spinkat a říkal, že ještě odchází na štáb k zítřejším třicetinám oddílu. Pak jsme ho viděli až ráno. Protože měl Vojta svátek, přinesl nám tatínek ze štábu každému krásného plyšového Brutusáka. Je červený, dá se pohladit, vzít do ruky, kousnout a zahodit.