Jak to shrnout na začátek. Jednodenní výlet se naštěstí konal a doufám, že se i všem líbil. Chvílemi to vypadalo, že většina lidí bude v karanténě a na výlet můžeme zapomenout. Pak přišlo zpřísnění vládních opatření, ale ani to se nás naštěstí nedotklo.
Takže ti, kdo byli zdraví mohli vyrazit na výlet. Sešlo se nás nakonec 14, takže taková akorát skupinka. Během celého dne mohli všichni splnit několik políček do kodexu. Až mě překvapilo, kolika lidem se to podařilo.
Během návštěvy Okoře nám začalo chumelit. Martin na bílém koni konečně přijel. Příroda dostala jiný ráz a my se začali strachovat, že se nenaobědváme. Teda tím my, myslím dospělý, děti se klouzali a házeli po sobě sněhové koule, hlavně já s Honzíkem jsme přemýšleli, jak rozděláme ten oheň, abychom si mohli opéct buřtíky. =D Honza splašil papírovou krabici na podpal, kterou s sebou celý den vláčel, ale nakonec jsme se rozhodli, že si buřtíky dáme syrové. Většina s nás totiž stejně pokukovala po nějaké dobrůtce v kiosku na Budči, který nás překvapil, že měl vůbec otevřeno. Ale oběda bylo dost, dokonce i nějaké buřty zbyly, takže u Pešků a Hofmanů bude asi buřtguláš.
Pak už jen nějaký ten dobrý skutek, aneb zapálení svíčky na hřbitově a přání u adventní spirály a mohli jsme seběhnout kopec. V Zákolanech jsme chytili vláček, který nás dovezl zpátky do Kladna k rodičům.
Péťa