Na běžeckém závodě jsme měli rekordní účast.
První účast zástupců našeho oddílu se datuje pře deseti lety. Tehdy se nás před legendárním Přeběhem z Kladna do Štětína postavilo na start sedm. Nazdálo se to možné, ale letos jsme účast ještě překonali. :)
Vyšlo to totiž docela dobře. Začátkem školního roku se změnil den pravidelných oddílových schůzek z  prvního čtvrtka v měsíci na pátek. Na Zimní expedici se odjíždělo až v soboru. A tak se dohodlo, že den před odjezdem se sejdeme právě na Sletišti. Pro ty, kdo neběží, se udělá speciální program. A běžci si vychutnají vzdálenost, kterou budou must na Přeběhu z Mikulova do Rijeky točit v průběhu sedmdesáti hodin ve dne v noci.
Ještě den předem počasí lámalo teplotní rekordy, bylo šestnáct stupňů a i zimomřiví běžci byli k vidění v triku a trenýrkách. V den závodu se ale ochladilo, asi na důkaz, že hokejová sezóna ještě neskončila a po závodě můžeme pospíchat na hokejové Play Off s Přerovem, na párek v rohlíku a na svařák. :)
Ale teď se teprve blíží start prestižního závodu. Před hlavní tribunou potkávám Honzu Lukacka, pak se objevuje PéTa Sýkorová, Lucka Veinerová a další. Dorazí i samotná předsedkyně FRB (Fanklubu Roháčovských běžců) Gabča Podroužková. A také běžci. Sešlo se nás celkem osm. Prezentace, pár slov pořadatelů k trati a jde se na to.
Vybíhám na sebe docela rychle, ale i tak se dopředu propracovávám pomalu. Obkroužíme kolo a vybíháme ze Sletiště. Předbíhám Kubu Slováka a teprve v lese na Lapáku vidím známou bundu. Je to Káďa. Bojím se, aby se mě nechytil. A tak chvilku běžíme spolu a nasazuji trhák. Zrychlím a předběhnu další dva běžce, aby Káďu nenapadlo mě honit. Je to tempo, které vydržím tak padesát metrů. Pak už závodím jen sám se sebou, respektive s loňským časem. To jsem ulítnul na 22:40, to už letos nedám. Ale nechci se zhoršit více než o minutu.
Nakonec to vychází ještě líp. Jdu do finiše a slyším mohutné povzbuzování fanynek. Zrychluji a časem 22:37 překonávám čas z loňska. Od 25. prosince jsem nevynechal, běhal v mrazech pozdě večer či brzy ráno, protože s kluky to jinak nejde. A teď sklízím ovoce.
Beru kameru, fotím a točím další běžce. Fotky jsou rozmazané, protože všichni běžíme hrozně rychle. Kuba Slovák za 23:27, Káďa za 23:51, KoFólik za 24:31, Michal Tůma 25:18, Jára Vítr za 29:19. Jediný, kdo si běh vychutnával, běžel v klidu nad magickou půlhodinovou hranici a dokončil časem 30:48, byl Skupik. Toho bych rozmazaného neměl, ale ve foťáku mi zrovna došel film. :)
Musím říct, že tolik autogramů jsem po závodě v životě nedal. Lúca totiž přinesla dokumenty týkající se oddílového účtování. Tak tedy pár podpisů a pak rychle rozloučit a na zimní stadion. Hokejisti to taky zvládli a nic tedy nebránilo mohutným svařákovým orgiím. :)
Už se těším na další závody. A hlavně doufám, že se květnový Non stop Přeběh z Mikulova do Rijeky povede. Hop