Na běžeckém závodě jsme měli rekordní účast. 
První účast zástupců našeho oddílu se datuje pře deseti lety.
Tehdy se nás postavilo na start sedm.
Nazdálo se to možné, ale letos jsme účast ještě překonali. 
Vyšlo to totiž docela dobře. Začátkem školního roku se změnil den pravidelných oddílových schůzek z  prvního čtvrtka v měsíci na pátek. Na Zimní expedici se odjíždělo až v soboru. A tak se dohodlo, že den před odjezdem se sejdeme právě na Sletišti. Pro ty, kdo neběží, se udělá speciální program. A běžci si vychutnají vzdálenost, kterou budou must na Přeběhu z Mikulova do Rijeky točit v průběhu sedmdesáti hodin ve dne v noci. Ještě den předem počasí lámalo teplotní rekordy, bylo šestnáct stupňů a i zimomřiví běžci byli k vidění v triku a trenýrkách. V den závodu se ale ochladilo, asi na důkaz, že hokejová sezóna ještě neskončila a po závodě můžeme pospíchat na hokejové Play Off s Přerovem, na párek v rohlíku a na svařák. :)
Ale teď se teprve blíží start prestižního závodu. Před hlavní tribunou potkávám Honzu Lukacka, pak se objevuje PéTa Sýkorová, Lucka Veinerová a další. Dorazí i samotná předsedkyně FRB (Fanklubu Roháčovských běžců) Gabča Podroužková. A také běžci. Sešlo se nás celkem osm. Prezentace, pár slov pořadatelů k trati a jde se na to.
Vybíhám na sebe docela rychle, ale i tak se dopředu propracovávám pomalu. Obkroužíme kolo a vybíháme ze Sletiště. Předbíhám Kubu Slováka a teprve v lese na Lapáku vidím známou bundu. Je to Káďa. Bojím se, aby se mě nechytil. A tak chvilku běžíme spolu a nasazuji trhák. Zrychlím a předběhnu další dva běžce, aby Káďu nenapadlo mě honit. Je to tempo, které vydržím tak padesát metrů. Pak už závodím jen sám se sebou, respektive s loňským časem. To jsem ulítnul na 23:24, to už letos nedám. Ale nechci se zhoršit více než o minutu.
Nakonec to vychází ještě líp. Jdu do finiše a slyším mohutné povzbuzování fanynek. Zrychluji a časem 22:37 překonávám čas z loňska. Od 25. prosince jsem nevynechal, běhal v mrazech pozdě večer či brzy ráno, protože s kluky to jinak nejde. A teď sklízím ovoce.
Beru kameru, fotím a točím další běžce. Fotky jsou rozmazané, protože všichni běžíme hrozně rychle. Kuba Slovák za 23:27, Káďa 23:51, Honza Lukacko 24:14, KoFólik 24:31, Michal Tůma 25:18, Jára Vítr 29:19. Jediný, kdo si běh vychutnával, běžel v klidu nad magickou půlhodinovou hranici a dokončil časem 30:48, byl Skupik. Toho bych rozmazaného neměl, ale ve foťáku mi zrovna došel film. :)
Musím říct, že tolik autogramů jsem po závodě v životě nedal. Lúca totiž přinesla dokumenty týkající se oddílového účtování. Tak tedy pár podpisů a pak rychle rozloučit a na zimní stadion. Hokejisti to taky zvládli a nic tedy nebránilo mohutným svařákovým orgiím. :)
Už se těším na další závody. A hlavně doufám, že se květnový Non stop Přeběh z Mikulova do Rijeky povede. Hop